Pokud se chcete dozvědět něco o pojmu Úrdel a nejhlubších kořenech kapely, je vhodné přečíst si tuto historii.

Konkrétní základy kapely leží s největší pravděpodobností v obývacím pokoji jednoho prostějovského dvougeneračního domu, který se stal dějištěm vystoupení tria Cowley, Bodie, Doyle a jejich interpretace hitu (I Can't Get No) Satisfaction. Bravurní ovládnutí kytar sbitých z překližky a čtení textu z papíru umístěného na křišťálovém lustru napovědělo, že Úrdel neřekl v hudební branži své poslední slovo. Ač se následující léta v podání Úrdelu zdála z hudební perspektivy málo plodná, ti pozdější členové kapely, kteří na žádný nástroj neuměli hrát, začali právě v této době pilně cvičit s výhledem na koncertní turné po rodinných oslavách. Po úspěšném turné, kdy se kapela musela kromě hord chlebíčků a určitého množství alkoholu vypořádat i s čínským robotem vykřikujícím: „Fuck-off peace!“, bylo jasné, že hudební pokusy budou pokračovat nadále a to na vyšší úrovni standardně obsazené kapely. Díky tomu, že Bromouc je tradičně plodný na lidi ochotné se zapojit do podobných kreativních aktivit, nebylo žádným problémem myšlenku kapely i zrealizovat. Poté, co se naskytla možnost cvičit v jedné bromoucské základní škole, začala trojice členů kapely (kytara - Karel, baskytara - Pepek, bicí - Bicař;) pilně zkoušet (je nutno zmínit, že působení ve zkušebně v základní škole bylo zprostředkováno díky králi brněnských minimalistů panu W., jehož matka se stala nesmírným zdrojem inspirace pro tvorbu kapely a to sice tolik, že první koncert kapela odehrála pod názvem Úrdel a W.-ova matka). Po příjezdu (na kole) Dejva na pozici zpěváka se začal Úrdel nebezpečně podobat skutečným kapelám. Po několika měsících hraní v této sestavě musel Úrdel hledat nové útočiště, které nakonec našel pod jednou z četných bromoucských hospod, kde sdílí zkušebnu s legendami bromoucské zejména metalové scény. Do dnešního dne má Úrdel za sebou dva koncerty ve dvou různých prostorách areálu broumoucské fakulty architektury. Na obou koncertech se Úrdel projevil v plné síle tzn. včetně hlasu Kašťi a malého ale velkého saxofonisty Miry.